Kapr lysec

Kapr obecný (lysec) Cyprinus carpio

Kapr lysec- Cyprinus carpio

Výskyt:

Pravlastí kapra je pravděpodobně oblast od Japonska až k Černému moři. Do střední Evropy pronikl až před 10-8 tisíci lety, kdy se objevil v Dunaji a jeho přítocích. Výskyt v jiných povodích západní a střední Evropy je nepůvodní, kapr se tam dostal z rybničních chovů. Původní dunajskou nízkotělou říční formu označujeme jako dunajská sazana z Ukrajiny do Vodňan v roce 1983. Jeho původ je nejasný, může se jednat o druhotně zdivočelou formu evropského kapra, který se dostal do Japonska z Holandska již v 18. století. Posouzení původnosti nízkotělých forem kapra v Dunaji a dolní Moravě je problematické, protože se divoká forma snadno kříží s domácí rybniční formou, která se běžně dostává do těchto řek at už povodněmi, nebo záměrným vysazováním. Genetické analýzy nízkotělých exemplářů ulovených po povodních v roce 1997 v aluviu Dyje nepotvrdily přítomnost ani východoasijské formy dunajského sazana. Pro restituovaného dunajského kapra je navrhován původní název Cyprinus carpio carpio m. hungaricus. Rybniční formy vznikly domestifikací dunajského sazana a byly po Evropě rozšiřovány již Římany. První zmínky o chovu kaprů v českých zemích pocházejí z 11. století. Chovné rybníky byly zakládány v 15. a 16. století, zejména v jižních Čechách a na Moravě. Moderní metody chovu byly zavedeny ve 2. polovině 19. století a používají se dodnes. V současnosti jsou vyšlechtěné rybniční formy kapra obecného rozšířeny ve všech typech stojatých vod včetně údolních nádrží a ve větších tocích mimopstruhových pásem po celém území ČR a SR. Vedle domácích forem se u nás chovají i okrasné barevné formy označované jako koi, vyšlechtěné v Japonsku. U kapra obecného je v současnosti uznáváno několik poddruhů. Všichni evropští kapři náleží k poddruhu C. c. carpio. Kulturní rybniční formy jsou označování jako C. c. carpio f. domestica.

Popis:

Velká ryba dorůstající až 1 metr (maximálně 1,5 metru) a vážící i přes 20 kg (max. 37,5 kg). Zatímco divoká říční forma má nízké válcovité tělo, kulturní rybniční formy mají hřbet a břicho vyklenuté, ze stran stlačené. Ústa jsou polospodní se 2 páry vousků. Menší pár je na horní čelisti, je tmavší, u malých ryb málo patrný. Delší pár je téměř v koutcích úst, je světlý, vždy dobře viditelný. Základna hřbetní ploutve je dlouhá, je výrazně delší než základna řitní ploutve. Poslední nerozvětvený paprsek (osten) těchto ploutví je zesílený a na zadní straně pilovitý. Požerákové zuby jsou trojřadé. Zbarvení je variabilní, závisí na prostředí, stáří, obsahu tuku a na genetickém základu. Je silně ovlivněno šlechtěním. Hřbet je nejčastěji tmavozelený až hnědý, světlejší boky přecházejí do špinavě žlutého tónu, břicho je bělavé až nažloutlé. Byly vyšlechtěny různé formy, které lze podle ošupení rozdělit na 4 základní typy. Standardní je forma šupinatá, u níž je tělo pokryto stejně velkými šupinami. Řádkový kapr má na postranní čáře řadu velkých eliptických šupin, která může být souvislá nebo přerušovaná. Kromě toho má menší šupiny jednak v řadě pod hřbetní ploutví, jednak ve skupinách na bázi ostatních ploutví. U lysé formy chybí středová řada velkých šupin, jinak je uspořádání šupin podobné jako u řádkové formy. Hladký kapr nemá nikdy souvislou řadu šupin, šupiny bývají na bázi ploutví, někdy jsou jednotlivé šupiny roztroušeny po těle. Šupiny však mohou úplně chybět.

Způsob života:

Obývá nejčastěji pomalu tekoucí a stojaté vody. Vyhýbá se proudivým úsekům řek. S oblibou vyhledává dobře prosluněné úživné vody s měkkým bahnitým dnem a zčásti zarostlé ponořenou vegetací. Ve vegetačním období se sdružuje do hejn. Za teplých dnů plavou kapři těsně pod hladinou, mohou vyskakovat i nad ni. Často vplouvají i na mělčiny, jinak se drží spíše v hlubší vodě u dna. Aktivita je závislá na světle a teplotě, nejvyšší je obvykle za soumraku a v ranních hodinách, vysoká však může být i během noci. V zimě kapr nepřijímá potravu a zdržuje se v hejnech v hluboké vodě u dna. Nesnáší prudké změny teplot. Požadovaný obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě je ve vegetačním období nad 6,5 mg/l, v zimě nemá poklesnout pod 3 mg/l. Plůdek se živí planktonem, dospělí kapři bentosem, mají široké potravní spektrum, v němž převažují larvy vodního hmyzu, vodní ploštice, červi, měkkýši, ale v potravě se objevují i řasy a části vyšších rostlin. Přijímá také člověkem předkládané krmivo. Divoká forma pohlavně dospívá ve 3-5. roce. MM rybničních forem dospívají ve 2-3., FF ve 3-4. roce života. Tření probíhá při teplotách vody okolo 15 C, nejčastěji v V-VI. Ke tření vyhledává příbřežní louky zatopené při jarních rozlivech vody. Jikry jsou kladeny v několika dávkách, plodnost závisí na velikosti F, počet jiker může dosáhnout až 1,7 miliónu. Rekordní věk je 50 let. Tržní kapr prodávaný u nás o vánocích je převážně tříletý.

Význam:

Hospodářsky naše nejvýznamnější ryba, která je již 5 století produkčně rozhodujícím druhem v našem rybářství. Roční produkce kapra v rybnících ČR se pohybuje v rozmezí 0,5-3 t/ha. Divoká forma je v ČR i SR hodnocena jako kriticky ohrožená.